MČR v agility 2010, Žamberk

I pro tentokrát jsem se zúčastnila letošního mistrovství ČR v agility a i pro tentokrát to byl zážitek přinejmenším nezapomenutelný.

Sic jsme se mírně otravovali s rovnáním látkáče, což se dělalo téměř po každým běhu, ale tak na všem je něco dobrýho a něco zlýho.

V sobotu jsme měli nástup už v sedm hodin ráno (naprostá smrt pro mě :D), ale pak se tam zhruba hodinu nic nedělalo a pak až se začaly stavět parkury. Rozhodčími letos byli: jakejsi nor jehož jméno mi uniklo :D, Tomáš Glabazňa, Zdeněk Spolek a pomocný rozhodčí Petr Rybář. No co vám budu říkat, každý rozhodčí je typický svými parkury a tak tomu bylo i letos.

Ukázka naprostého hnusu Zdeňka Spolka ↓

nevim jak vám, ale mě by pes vběhnul ze slalomu do tunelu :D

Organizace byla dobrá, jako vždy, prostě jen dobrá ..

Sobotní běhy byly slabej odvárek proti těm nedělním .. Nejenže po každým čistým finálovým běhu jednotlivců se změnilo pořadí, ale do poslední chvíle to bylo napnutý jako struna. Parkury dvakrát nepomáhaly umístění, protože takoví jistí psovodi, které vidíte na závodech jen vyhrávat se na tychto parkurech sekali a neměli to uplně stoprocentní.

Jako každej rok, opět tu bylo hafo borderek, ale tak co čekat od mistrovství :) ..

A poháry .. mm ty poháry .. :D no kdo by si ho nepřál?

Ale ne, přeci jen, není to jen o pohárech .. Poháry jsou jen sladkou třešničkou na dortu. Hlavní je bavit se a když ten pohár nevyjde, stačí si jen říct, že jde o hovno a běžet vesele dál. Přeci jen, agility je radost!!